Svoboda nebo smrt
Řečtina (Ελληνική)
Řecká abeceda (alfabéta) je dosud nejstarším používaným písmem v Evropě. Vznikla v Řecku v tzv. klasickém období, což bylo asi kolem 9. století p. n. l. a používá se téměř výhradně pro zápis řečtiny. Řecká abeceda ale také proniká do dalších oblastí jako například matematiky nebo fyziky pro označení různých proměnných, veličin nebo třeba velikostí úhlů. Řeckou abecedu také obsahuje dnes používané kódování Unicode.Z alfabéty do značné míry vychází i slovanské písmo cyrilice a nezpochybnitelnou příbuznost vykazuje i námi používaná latinka.
PŘEHLED ZNAKŮ:
PÍSMENO |
NÁZEV |
VÝSLOVNOST |
|
řecky |
česky |
||
Α α |
ἄλφα |
alfa |
[a] |
Β β |
βῆτα |
béta |
[v] |
Γ γ |
γάμμα |
gamma |
[ʝ] před [e̞]]] nebo [i]; jinak [ɣ]]] |
Δ δ |
δέλτα |
delta |
[ð] |
Ε ε |
ἒ ψιλόν |
epsilon |
[e̞] |
Ζ ζ |
ζῆτα |
zéta |
[z] |
Η η |
ἦτα |
éta |
[i] |
Θ θ |
θῆτα |
théta |
[θ] |
Ι ι |
ἰῶτα |
ióta |
[i]]], [j] |
Κ κ |
κάππα |
kappa |
[c]]] před [e̞]]] a [i]; jinak [k]]] |
Λ λ |
λάμβδα |
lambda |
[l] |
Μ μ |
μῦ |
mí |
[m] |
Ν ν |
νῦ |
ný |
[n] |
Ξ ξ |
ξῖ |
ksí |
[ks] |
Ο ο |
ὄ μικρόν |
o mikron |
[o̞] |
Π π |
πῖ |
pí |
[p] |
Ρ ρ |
ῥῶ |
rhó |
[ɾ] |
Σ σ |
σῖγμα |
sigma |
[s] |
Τ τ |
ταῦ |
tau |
[t] |
Υ υ |
ὒ ψιλόν |
Y psilon |
[i] |
Φ φ |
φῖ |
fí |
[f] |
Χ χ |
χῖ |
chí |
[ç]]] před [e̞]]] a [i]; jinak [x]]] |
Ψ ψ |
ψῖ |
psí |
[ps] |
Ω ω |
ὦ μέγα |
Ó mega |
[o̞] |
Řecký slovník
Pozdravy | |
---|---|
Kaliméra | Dobré ráno, dobrý den! |
Kalispéra | Dobré odpoledne, dobrý večer! |
Kalinýchta | Dobrou noc! |
hJásu/ hJásas | Ahoj! (tykáme-li/ vykáme-li nebo jedná-li se o více osob) |
Andýo | Sbohem, na shledanou! |
Přání | |
hJámas | Na zdraví! |
Kalí óreksi! | Dobrou chuť! |
Kalí diamoní! | Příjemný pobyt! |
Kaló taksídi! | Šťastnou cestu! |
Počty | |
polí | hodně |
lígho | málo |
týpota | nic |
énas (mía, éna) | jeden (jedna, jedno) |
dhýo | dva, dvě |
tris (tris, tría) | tři |
téseris (téseris, tésera) | čtyři |
pénde | pět |
éksi | šest |
eftá / eptá | sedm |
ochtó/ októ | osm |
eniá/ enéa | devět |
dhéka | deset |
ekató(n) | sto |
chjília (chiliádes) | tisíc (tisíce) |
Základní fráze | |
Oríste? | Prosím? |
Parakaló | Prosím |
Efcharistó | Děkuji |
Échjete…? | Máte…? |
Kzérete…? | Víte, umíte…? |
Boríte…? | Můžete…? |
Miláte…? | Mluvíte…? |
Katalavénete…? | Rozumíte…? |
…angliká/ elliniká | …anglicky/ řecky |
Ty kánete? | Jak se máte? |
…kalá / étsikjétsi | …dobře/ jakž takž |
Ty íne aftó? | Co je to? |
póte/ pú/ pós/ póso | kdy/ kde (kam)/ jak/ kolik |
Ypárchi edó…? | Nalézá (je) tu…? |
Me léne… | Jmenuji se… |
Miláo lígho… | Mluvím trochu… |
Dhen katalavéno… | Nerozumím… |
Boró…? | Mohu…? |
Tha íthela…aftó. | Chtěl(a) bych…tohle. |
Taverna | |
trapézi | stůl |
katáloghos fajitón | jídelní lístek |
loghariazmós | účet |
proinó | snídaně |
hjévma | oběd |
dhýpno/ vradhynó | večeře |
Nezvykle nám bude znít řecký souhlas “né” (dámy, pozor, budete-li odmítat návrhy místních Kasanovů, odpovídáte “óchi”!).
Mezi oblíbené výrazy patří i “éla‘do” (pojď sem) “endáksi” (dobře, v pořádku), “dhen pirázi” (nevadí), “kanéna próvlima” (žádný problém), “fasaríja” (rámus, zmatek), “ávrio” (doslova “zítra”, ve skutečnosti však kdykoliv jindy, hlavně ne teď), “kúkla” (doslova “panenka”, přeneseně časté označení pohledných dívek či žen). Výrazem, který se asi nesetká s odezvou je “kamáki” (doslova “harpuna”, přeneseně označení pro místní frajery a lamače srdcí). Potom je tu řada termínů nepublikovatelných, které nenaleznete ani ve slovnících, na ulici je však při frekvenci užívání rychle pochytíte.