Svoboda nebo smrt


Řečtina (Ελληνική)

Řecká abeceda (alfabéta) je dosud nejstarším používaným písmem v Evropě. Vznikla v Řecku v tzv. klasickém období, což bylo asi kolem 9. století p. n. l. a používá se téměř výhradně pro zápis řečtiny. Řecká abeceda ale také proniká do dalších oblastí jako například matematiky nebo fyziky pro označení různých proměnných, veličin nebo třeba velikostí úhlů. Řeckou abecedu také obsahuje dnes používané kódování Unicode.Z alfabéty do značné míry vychází i slovanské písmo cyrilice a nezpochybnitelnou příbuznost vykazuje i námi používaná latinka.

 

 PŘEHLED ZNAKŮ:

PÍSMENO

NÁZEV

VÝSLOVNOST

řecky

česky

Α α

ἄλφα

alfa

[a]

Β β

βῆτα

béta

[v]

Γ γ

γάμμα

gamma

[ʝ] před [e̞]]] nebo [i]; jinak [ɣ]]]

Δ δ

δέλτα

delta

[ð]

Ε ε

ἒ ψιλόν

epsilon

[e̞]

Ζ ζ

ζῆτα

zéta

[z]

Η η

ἦτα

éta

[i]

Θ θ

θῆτα

théta

[θ]

Ι ι

ἰῶτα

ióta

[i]]], [j]

Κ κ

κάππα

kappa

[c]]] před [e̞]]] a [i]; jinak [k]]]

Λ λ

λάμβδα

lambda

[l]

Μ μ

μῦ

[m]

Ν ν

νῦ

[n]

Ξ ξ

ξῖ

ksí

[ks]

Ο ο

ὄ μικρόν

o mikron

[o̞]

Π π

πῖ

[p]

Ρ ρ

ῥῶ

rhó

[ɾ]

Σ σ
ς (koncové)

σῖγμα

sigma

[s]

Τ τ

ταῦ

tau

[t]

Υ υ

ὒ ψιλόν

Y psilon

[i]

Φ φ

φῖ

[f]

Χ χ

χῖ

chí

[ç]]] před [e̞]]] a [i]; jinak [x]]]

Ψ ψ

ψῖ

psí

[ps]

Ω ω

ὦ μέγα

Ó mega

[o̞]

 

Řecký slovník
Pozdravy
Kaliméra Dobré ráno, dobrý den!
Kalispéra Dobré odpoledne, dobrý večer!
Kalinýchta Dobrou noc!
hJásu/ hJásas Ahoj! (tykáme-li/ vykáme-li nebo jedná-li se o více osob)
Andýo Sbohem, na shledanou!
Přání
hJámas Na zdraví!
Kalí óreksi! Dobrou chuť!
Kalí diamoní! Příjemný pobyt!
Kaló taksídi! Šťastnou cestu!
Počty
polí hodně
lígho málo
týpota nic
énas (mía, éna) jeden (jedna, jedno)
dhýo dva, dvě
tris (tris, tría) tři
téseris (téseris, tésera) čtyři
pénde pět
éksi šest
eftá / eptá sedm
ochtó/ októ osm
eniá/ enéa devět
dhéka deset
ekató(n) sto
chjília (chiliádes) tisíc (tisíce)
Základní fráze
Oríste? Prosím?
Parakaló Prosím
Efcharistó Děkuji
Échjete…? Máte…?
Kzérete…? Víte, umíte…?
Boríte…? Můžete…?
Miláte…? Mluvíte…?
Katalavénete…? Rozumíte…?
…angliká/ elliniká …anglicky/ řecky
Ty kánete? Jak se máte?
…kalá / étsikjétsi …dobře/ jakž takž
Ty íne aftó? Co je to?
póte/ pú/ pós/ póso kdy/ kde (kam)/ jak/ kolik
Ypárchi edó…? Nalézá (je) tu…?
Me léne… Jmenuji se…
Miláo lígho… Mluvím trochu…
Dhen katalavéno… Nerozumím…
Boró…? Mohu…?
Tha íthela…aftó. Chtěl(a) bych…tohle.
Taverna
trapézi stůl
katáloghos fajitón jídelní lístek
loghariazmós účet
proinó snídaně
hjévma oběd
dhýpno/ vradhynó večeře

Nezvykle nám bude znít řecký souhlas “né” (dámy, pozor, budete-li odmítat návrhy místních Kasanovů, odpovídáte “óchi”!).

Mezi oblíbené výrazy patří i “éla‘do” (pojď sem) “endáksi” (dobře, v pořádku), “dhen pirázi” (nevadí), “kanéna próvlima” (žádný problém), “fasaríja” (rámus, zmatek), “ávrio” (doslova “zítra”, ve skutečnosti však kdykoliv jindy, hlavně ne teď), “kúkla” (doslova “panenka”, přeneseně časté označení pohledných dívek či žen). Výrazem, který se asi nesetká s odezvou je “kamáki” (doslova “harpuna”, přeneseně označení pro místní frajery a lamače srdcí). Potom je tu řada termínů nepublikovatelných, které nenaleznete ani ve slovnících, na ulici je však při frekvenci užívání rychle pochytíte.